Konopí pomáhá už 2000 let: při spirituálních obřadech, v nemoci i ve výrobě textilií

Používal ho člověk v neolitu, hinduističtí svatí muži, Kryštof Kolumbus i bohémové 19. století. Konopí a marihuana je tu s námi už tisíce let a vždy si v životě člověka našlo svůj význam, ať už jako spirituální bylina, základ pro výrobu lan, léčebný prostředek nebo droga. Dvacáté století se naopak stalo pro tuhle rostli temným věkem, dnes se zase názory obrací a pomalinku si začínáme uvědomovat, že role konopí v lidských životech má svůj význam. 

Konopí jako jedna z prvních domestikovaných rostlin

Že je tu s lidstvem marihuana a konopí už tisíce let jsme věděli dlouho. Teprve před třemi lety ale vědci ve studii v časopise SCIENCE ADVANCES odhalili skutečný čas první domestikace téhle rostliny, a to díky průzkumu jejího genomu. Ukázalo se, že konopí seté (Cannabis sativa) bylo domestikováno před úctyhodnými dvanácti tisíci lety a patří tak mezi vůbec první rostliny, které si člověk dokázal vypěstovat sám.

S jistotou nyní můžeme říci, že pěstování konopí probíhalo už v raném neolitu v různých oblastech východní Asie. Nejprve vše poukazovalo na střední Asii, ale nakonec se rostliny s nejstarším genomem objevily na území dnešní Číny (východní Asie), kde je také dodnes možné původní kultivary na některých místech objevit.

Konopí se vždy pěstovalo za různým účelem, oblíbené bylo jeho použití pro výrobu textilií, ale mnohem větší oblibu si získalo pro své psychotropní a léčebné účinky. Podle zmíněné nejnovější studie to vypadá, že už i v pravěku mělo konopí více forem využití. Později (cca před 4000 lety) se lidé začali snažit o pěstování specializovaných odrůd konopí. Některé rostliny byly určeny k získávání drog a inhalaci, jiné měly technické využití a semena se často využívala k výrobě oleje.

Cesta konopí do celého světa

Velká migrace lidí po celém světě zapříčinila, že i konopí se pomalinku z Číny dostávalo i do dalších míst. Poměrně rychle se rozšířilo třeba na území dnešní Indie či střední Asie a po mnohých obchodních stezkách se dostalo až do Evropy. 

Konopí se stalo se důležitou a cennou surovinou, která si rychle získala na oblibě taky pro své léčebné účinky. Nakonec se dostalo až na území Asie a Afriky díky cestám evropských objevitelů. Minimálně v Africe už byla rostlina známá dříve, ale opravdová obliba přišla až později. 

Do Ameriky konopí pravděpodobně dorazilo už s Kryštofem Kolumbem, který jej podle některých používal na lodní provazy, a také lodní plachty byly utkány z konopných vláken. Do konce patnáctého století se tak konopí dostalo prakticky do celého světa. Obrovská poptávka po této rostlině zapříčinila, že se v některých regionech pěstovala povinně. V roce 1533 si to například vyžádal v Anglii Jindřich VIII. a podobná nařízení proběhla i v některých amerických regionech.

Proč ta obliba? Rituály i léčba

Když už víme, že poprvé lidé konopí kultivovali v Číně, nepřekvapí nás, že na stejném území nacházíme taky první doklady o jeho lékařském využití. Konopný čaj se používal proti bolesti, revmatu, ale i malárii. Čínský chirurg Hua Tuo z doby dynastie Han zase při operacích využíval k anestezii směs vína a bylin, mimo jiné i konopí.

O konopí nacházíme zmínky taky v Antice, používalo se při obřadech, například pohřbech, ale opět i jako analgetikum při nemocech provázených bolestmi. Slavný doktor Galén ve svých spisech zmiňuje psychoaktivní schopnosti konopí. 

Zlatý věk konopí: 19. století

To, co už v Asii věděli a praktikovali dlouho, se na evropském kontinentu začalo uplatňovat a šířit až v devatenáctém století, které se taky stalo v jistém smyslu zlatým věkem užívání konopí nejen kvůli léčbě, ale právě i pro ony psychoaktivní účinky. 

Mnozí umělci, malíři a spisovatelé tvoří pod vlivem konopí. Jeho účinky popisují umělci jako Goethe, William Brooke či Jacquese-Josepha Moreaua a hovoří o fantaziích a stavech, které rostliny dokáží vyvolat. Na druhé straně jsou také stále více vyzdvihovány jeho léčebné účinky. Královna Viktorie po něm sahá při menstruačních bolestech, císařovna Alžběta Rakouská zase při dlouhotrvajícím kašli.

Význam konopí ve světových náboženstvích

Pojďme se ale ještě vrátit na úplný začátek celé cesty konopí. Rostlina se totiž ne nadarmo už na začátku své cesty stala důležitou součástí mnohých spirituálních a náboženských obřadů a sehrála v některých světových náboženstvích zásadní roli. 

Ve staré Číně bychom v náboženství našli prvky animismu. Lidé uctívali přírodu, modlili se k ní, prosili ji o pomoc a hledali v ní odpovědi. To vše většinou díky spirituálním osobám, šamanům. Dost možná už oni ke komunikaci s nadpřirozeným světem využívali konopí.

Původní japonský šintoismus má rovněž animistické prvky a jeho vyznavači věří v komunikaci s přírodními živly, stromy, zvířaty a přírodou. Konopí chápou jako bylinku pro očistu, která bojuje se zlými duchy a vyhání je. Konopí používali také jako vykuřovadlo.

Obrovskou roli sehrává konopí v Indii a hinduismu, kde se dodnes těší velké oblibě nejen mezi svatými muži a prý je to substance, k níž bohové a démoni došli při snaze objevit nesmrtelnost. O konopí se hovoří také ve starých indických textech, Védách. Dokonce i některé buddhistické větve jej uznávají jako důležitou rostlinu, jiné ji naopak odmítají.

Kořeny spirituálního využití sahají taky do starého Egypta, což naznačují hlavně objevy ve starých hrobkách faraonů.